Na pětisetmetrové trati je králem. V neděli to kanoista Martin Fuksa potvrdil na světovém šampionátu v Račicích, na němž obhájil titul mistra světa. V cíli byl o více než půl sekundy dříve než stříbrný Ital Carlo Tacchini. „Jsem happy,“ povídal čtyřiadvacetiletý Fuksa.
Soupeře jste ale musel dotahovat. Jak jste viděl závod?
„Vnímal jsem, že soupeři jsou přede mnou. Pomyslel jsem si: No, to je hustý, to mě pěkně štve. Šetřil jsem si síly na poslední dvoustovku, tam jsem se snažil zrychlit, dát pořádný finiš. Lehce jsem se kouknul vedle sebe a viděl, že mi nikdo nestačí. V cíli jsem hodně tuhnul, ale tribuny byly skvělé. Hnaly mě do cíle, dopadlo to super.“
V sobotu jste byl na kilometru stříbrný, teď jste zlatý z pětistovky. Ale po druhém místu jste byl víc dojatý, čím to?
„Vůbec netuším, neplánuju to, přišlo to úplně samo. Uvnitř mě se odehrává ohromné štěstí. Když jsem viděl, jak lidi fandí, jak se usmívají, jakou mají radost, zrekapituloval jsem si celou svou kariéru, jak tvrdě trénuju. Mám dvě medaile z mistrovství světa. Když vidím, co to pro některé lidi znamená, tak mě to emotivně dostalo. Po stříbru přišlo zlato, je skvělé, že jsem si mohl zopakovat vyhlášení vítězů. A s tou krásnou písničkou navíc.“
Vnímal jste, že v jízdě před vámi získal zlatou medaili kanoista Josef Dostál?
„Podle toho humbuku mi bylo jasné, že Pepa vyhrál, i když jsem to nevěděl na sto procent. Soustředil jsem se na sebe, poslouchal jsem pokyny startéra. Nechtěl jsem se nechat rozhodit. Pro oba to dopadlo výborně.“
Jak speciální je pro vás vyhrát titul mistra světa na domácí vodě?
„Je to naprosto nejspeciálnější pocit, jeden z mých nejlepších sportovních zážitků, naprosto skvělé. Neberu ten titul mistra světa jen jako můj úspěch, ale úspěch celé mojí rodiny, protože jsme jeden velký tým. Je to i odměna pro fanoušky, kteří mě nepodporují jen při velkých chvílích, ale i v době, kdy se tolik nedaří. Celkově si strašně vážím toho, že diváci přišli a fandili nejen mě, ale i všem dalším. Atmosféra byla fantastická. Těším se na další tvrdou dřinu a závody. Je to bombové, díky moc!“
Foto: Pavel Lebeda (sport-pics.cz) a Markéta Navrátilová