Tak přece zlato! Po zklamání z kilometrové trati, kde bral kajakář Josef Dostál bronz, přišla v neděli před polednem euforie na poloviční distanci. Na ní se Dostál stal před domácím publikem v Račicích mistrem světa. Když projel cílem, radostí hupnul do vody. „Hodil jsem tam pěknýho placáka na záda,“ smál se čtyřiadvacetiletý Dostál, jehož k molu přivážel záchranný člun. A rozesmátý Dostál kynul plným tribunám.
Po kilometru jste říkal, že budete před závodem nesnesitelný. Byl jste?
„Byl jsem nesnesitelný, ale pro soupeře.“
Kdy se o vašem titulu rozhodlo?
„Trenér mi poradil, ať nervu start, pošetřím síly, protože to bude dlouhé. V půlce trati jsem si přehmátnul pádlo, měl jsem ho zkřivené. Bál jsem se, že mi to ubere na rychlosti, naštěstí Ukrajinec Kucharyk nešel přese mě, ale strašně zkapal. To mě ještě víc nakoplo, posledních dvacet metrů jsem věděl, že vyhraju s docela velkým náskokem.“
Co oslava, při které jste skočil do vody? Byla připravená?
„Říkal jsem si, že kdybych jel na špičky, že to kopnu do cíle a vykoupu se. Naštěstí to na špičky nebylo, ale stoupnul jsem si a skočil do vody. Hodil jsem tam pěknýho placáka na záda. A utopil jsem brýle, což mě trochu mrzí, ale budou pohřbené s titulem mistra světa. Červi v bahně na dně račického kanálu je budou rozežírat s velkou slastí.“
Před rozhovorem za vámi přišel váš děda, co vám říkal?
„Když jsem předloni vyhrál mistra světa, tak mi děda říkal, že už nikdy nevyhraju. Já se ptal: Proč, dědo? Prý protože mám moc široký objem zájmů, že chci s dědou chodit na ryby a nesoustředím se na kanoistiku. Dnes jsem dědovi říkal: Vidíš, neměl jsi pravdu. Vyhrál jsem mistra světa a na ty ryby s tebou půjdu stejně.“
Jste samý úsměv. Jak dlouho vám vydržela špatná nálada po kilometru?
„Chtěl jsem jít do pětistovky naplno. Kilometr jsem toužil vyhrát, nepovedlo se, ale chtěl jsem si to užít na stupních vítězů a nejít tam se špatnou náladou, takže to bylo rychle pryč. Ta deprese byla chvilková.“
Jak vás bavili diváci v Račicích?
„Hrozně moc. Jsem lidem vděčný, tohle není odměna jen pro mě, ale i pro fanoušky. Chodí mi spousta gratulací, i z ciziny. Mám dost příznivců i v zahraničí, neskromně snad můžu říct, že je to i díky hastagu #dostalstyle. Vznikl jako sranda a má vyjadřovat, že člověk si má užít srandu i ve chvílích, kdy maká jako pes. Hlavně mladým lidem se to líbí. Do cíle mě dohnali fanoušci.“
Chvíli po vás se stal mistrem světa i kanoista Martin Fuksa. Díval jste se?
„Díval, měl to docela těžké, vyhrál o kousíček. Moc mu gratuluju, je to borec.“
Pomohou vaše úspěchy k popularizaci kanoistiky?
„Tyhle světové výsledky pomáhají. Po tom, co se událo na olympiádě, se náš sport dostal opět do popředí. Je to dřina, ale krásná. Jsem rád, že jsme ukázali, že není jen fotbal a hokej…“
Foto: Pavel Lebeda (sport-pics.cz) a Markéta Navrátilová