Novou loď, připravenou speciálně pro olympijské hry v Riu de Janeiro, otestoval nejlepším možným způsobem: český kajakář Josef Dostál vyhrál na Světovém poháru v Račicích závod na 1000 metrů. „Dobrá loď se pozná tak, že na ní jedu já.“ říkal se smíchem v cíli. Cestu do něj mu kromě hlasivek diváků zpříjemnila písnička z muzikálu Jesus Christ Superstar, kterou si v průběhu závodu notoval v hlavě.
Jak jste si užíval atmosféru v Račicích?
„Když jsem se soustředil na co nejlepší start, slyšel jsem jak, dojíždějí singlkanoisté na kilometru. Říkal jsem si, že se musím soustředit na sebe a ne na Martina Fuksu. Před závodem jsem nebyl vůbec nervózní, ale říkal jsem si: Jedu s nejlepšími a na nové lodi, to mi dalo trochu křídla. Trenér mi po Duisburgu trochu vynadal, že jsem jel pomalu první půlku, tak jsem teď trochu zrychlil a měl za úkol držet se maximálně za René Houltena Poulsena, který jel vedle mě. Na čtyřstovce jsem ho předjel, už na pětistovce jsem měl náskok lodi a půl před plánovanou jízdou a pak jsem se už jen soustředil na svůj záběr. A v hlavě mi probíhala písnička.“
Jaká?
„S přítelkyní jsme byli nedávno v hudebním divadle Karlín na muzikálu Jesus Christ Superstar, tak mi jedna zněla v hlavě. Je to sólo od Báry Basikové, kde zpívá o lásce k Ježíšovi. Příběh Jesus Christ Superstar je hodně silný, a i když nejsme vyloženě nábožensky založeni, vyrůstali jsme v tom. Letos jsem byl na tom muzikálu popáté, pouštím si to v autě, mám to naposloucháno. Jestli můžu kousek zanotovat (a zpívá): Mít rád bližního svého, co na tom je tak zlého. Je to taková písnička pro ženský, ale já mám dvě ségry a mámu, které zpívaly, tak jsem si ji oblíbil.“
Kontroloval jste průběh závodu?
„Viděl jsem, že jsem vepředu, jen jsem se bál, že strašně vytuhnu. Ale jak jsem slyšel řvát tribuny, říkal jsem si, že asi nevytuhnu. Soustředil jsem se, abych kvalitně dýchal a opravdu nevytuhnul kvůli tomu, že budu zadržovat dech. Dneska jsem si ani moc neprokousal tváře, soustředil jsem se na dobrou techniku – a nevytuhnul jsem.“
Před týdnem jste v Duisburgu skončil čtvrtý, jak moc velkou motivaci jste měl pro Račice?
„V Duisburgu spousta lidí říkala, že tamní dráhy 8 a 9 jsou pomalejší proti prvním třem, já to trochu bral na vědomí a říkal jsem si, že pokud pojedu stejně dobře jako v Duisburgu, třeba bych tady mohl vyhrát. Nebral jsem to jako samozřejmost, ale věděl jsem, že když se mi pojede dobře, mohlo by to dopadnout.“
Je pro vás důležité porazit ve Světovém poháru všechny ty mistry světa, proti kterým jste jel?
„To je ono! My už jsme měli rozjížďku mistrů světa, kde jsme byli tři... Legrace. Spíš si moc cením, že jsem dokázal vyhrát na domácí půdě, víc zpropagovat partnery a sponzory, ukázat se mediálně. Směrem k olympiádě je to důležité, protože mi to přinese mi to klid do duše, budu vědět, že na to mám. Nicméně po tom, jak jsem dostal v uvozovkách na zadek v Duisburgu, vím, že to není jisté. Budu se muset soustředit na závody a makat, makat, makat.“
V Račicích jste jel na nové lodi. Jak se pozná dobrá loď?
„Dobrá loď se pozná tak, že na ní jedu já. (směje se) Technika záběru je trochu jiná, lodě jsou taky trošku jiné. Jsou tam malé rozdíly. Nechal jsem si vyrobit dvě úplně stejné lodě, rozdíl by tam měl být úplně minimální. Jedna je tahle, sponzor Cemix mi ji navrhl za dlouhodobé partnerství. Na té samé lodi bez brandingu pojedu i na olympiádě.“