Ani sobotní čtvrté místo na kilometru jej nesrazilo. V neděli se kanoista Martin Fuksa méně nasnídal a ve čtvrt na deset už se radoval z titulu mistra Evropy. Ten navíc získal na pětistovce potřetí v řadě. „Vyhrát doma je něco úplně jiného, skvělý pocit. Snad jsem ho nezažil naposledy.Nejvíc jsem si atmosféru uvědomil na stupních vítězů, kdy začali všichni na tribuně řvát. Velmi si jejich povzbuzování ceníme,“ řekl dvaadvacetiletý závodník, jenž odpoledne skončil čtvrtý na dvousetmetrové trati.
Jak bylo těžké hodit za hlavu sobotní výsledek, kdy vám těsně unikla medaile?
„Včera nešlo o neúspěch, byl jsem v kontaktu, což je pro mě důležitý. Ale kdybych měl medaili na krku, tak by to bylo mnohem lepší. Nicméně připravil jsem se dobře na další závod a vyšlo mi to. Psychické síly jsem po čtvrtém místě na kilometru sbírat nemusel, jsem docela v klidu, ale horší to bylo fyzicky. V sobotu jsem byl úplně hotovej, ale ráno jsem se naštěstí probudil v pohodě. Taky to tak vypadalo.“
Porazil jste všechny tři medailisty z kilometru, cítíte satisfakci?
„První místo je parádní, spravil jsem si chuť, pětistovka je moje oblíbená trať. Jsem rád, ale že bych někomu něco oplácel, to ne. Hlavní pro mě je, že jsem vyhrál, soustředím se na svůj výsledek. Mladý kluk z Moldavska to napálil, ale to mě nevyplašilo. Hlídal jsem si svoje tempo, ve finiši jsem plánoval zrychlit, což se povedlo.“
Potřetí za sebou jste vyhrál závod na 500 metrů na evropském šampionátu. Letos ale v České republice, je to v něčem jiné?
„Vždycky ve finiši slyším řev z tribuny, ale v neděli i sobotu jsem nic neslyšel, asi jsem byl naprosto vyřízenej, nebylo to vůbec jednoduchý. Ale samozřejmě vyhrát doma je úplně něco jiného než zvítězit jinde. Ještě, když to je potřetí za sebou, to je paráda, snad se mi to nepovedlo naposledy.“
V sobotu jste říkal, že jste se ráno před závodem přejedl a nebylo vám dobře. Dal jste si tentokrát pozor, abyste neudělal stejnou chybu?
„Ano…Fakt jsem si toho dal míň a udělal jsem dobře, nepřežral jsem se. Mám nějaké problémy, je mi tady vždy blbě po finále. Ani tentokrát mi nebylo nijak zvlášť dobře, ale už je to lepší.“
Může to být tím, že se poprvé letos dostáváte do závodního tempa?
„Asi to tím bude, na tréninku totiž zas tak úplně naplno nejezdím. Asi mi chyběl ten větší záběr. Musím nejspíš trénovat s nějakou deblovkou, aby mi ujeli a já se jich musel držet a vydat se ze všech sil a blbě mi bylo tam, ne při závodu.“
Dokázal jste si v sobotu představit, že vás po náročném kilometru čeká ještě finále na dvou kratších tratí?
„Vždycky si nadávám, ale s odstupem času si říkám, že jsem se do toho dal, tak to zvládnu. Ale jak jsem dojel kilometr a byl jsem úplně na dně, tak si říkám, já kretén, že jedu ještě další dvě tratě, že to nenechám někomu jinému. Jsem ale hrozně hamižnej (smích).“
Jste jediný, kdo pojede finále všech tří tratí. Čím to je?
„Jsem univerzální, máme to v rodině, mamka byla sprinterka, taťka taky. Já jdu sice do kiláku, ale je vidět, že to je v genech.“
Na dvoustovce jste skončil čtvrtý, i když to není vaše hlavní trať. Jste spokojený?
„Maximálně.I když momentálně mě to trochu mrzí, jelikož jsem měl k medaili hodně blízko. Nedá se nic dělat.Často jsem v hlavním boji nefiguroval. Tentokrát se mi to konečně podařilo, což mě těší, i když necinkla medaile.“
Vyšel vám závod přesně podle představ?
„Bohužel se chybička přece jen objevila. V jednu chvíli jsem vypadl, ale soupeři mě nijak moc nedojeli. Možná mě to stálo medaili, ale nevím, to se takhle nedá říct. Opravdu je čtvrté místo super zakončení tohoto šampionátu. Tohle byl výborný start do sezony. Musím ještě potrénovat, aby se dařilo ještě víc.“