• banner web 02

Ještě je potřeba natrénovat finiš, říkal bronzový kanoista Fuksa

fuksa stupneCíl měl jednoznačný – stát v závodě Světového poháru v Račicích na stupních. Po závodě na 1000 metrů si kanoista Martin Fuksa mohl říct: Splněno. Skončil třetí. „Naprostá spokojenost. Je tam medaile, to byl můj cíl. Že se to povedlo v prvním závodě sezony, je parádní,“ řekl. Trochu ho mrzelo, že v závěru nestačil na Sergeje Tarnovského z Moldávie. „Ve finiši jsem ho chtěl trochu potrápit, ale nakonec byl silnější. A Sebastian, to je kapitola sama o sobě, ještě budu muset trochu trénovat,“ dodal na adresu vítězného Sebastiana Brendela.
Za sebou máte první mezinárodní závod tohoto roku. Bylo v něm znát, že se zkraje sezony rozjíždíte?
„Je to úplně jiné, první závody jsou nervózní. Tady jsem vůbec nevěděl, do čeho mám jít. Koukal jsem na Duisburg, kde kluci jeli neuvěřitelný čas, Sebastian Brendel tam udělal světový rekord o 1,5 vteřiny. Minulý týden jsem z toho byl fakt celou dobu ve stresu. Teď jsem rád, že po roce jim stačím. Ale musím zvyšovat svůj progres, abych byl v srpnu nejlepší.“
Což znamená dotáhnout se výrazněji na Brendela...
Já už ho ale dotahuju čtyři roky, co s ním závodím. On je na kilák suverénní, ale z posledních let vím, že na jaře je hodně suverénní, což já nejsem. Jak je větší teplo a stupňuje se sezona, jsem lepší já a on už takový pokrok neudělá. Tak doufám, že to tak bude i v Riu. Ale na olympiádě bude asi každý skvělý, budou tam malé rozdíly.“
Proč jste vlastně vstoupil do sezony později?
„Vždycky jsem to tak dělal, poslední čtyři roky jsem vždycky vynechal první svěťák, jel jsem až doma. Není v tom žádné tajemství.“
mata vodaLoni jste byl na zdejším kanále na mistrovství Evropy zcela zničený, teď vypadáte svěžeji. Je to dobré znamení?
„Jo, po Evropě jsem byl hotovej. Tehdy jsem měl snad i špatnou snídani, neměl jsem jít vůbec do lednice... Bylo mi strašně blbě a po závodě to bylo vidět. Teď mi je líp, i když posledních sto metrů jsem se v závodě strašně trápil. Muselo to vypadat fakt hrozně, ale vidím, co mi ještě k úspěchu chybí – je potřeba natrénovat finiš. Věřím, že se mi za tři měsíce povede a bude to lepší.“
Takže v Račicích jste si snídani pohlídal?
„Ano. A taky jsem si pohlídal, že startuju mezi Moldavany, kteří jedou hodně rychle začátek, tudíž jsem si říkal: Hlavně se s nimi nevyblázni, jeď si své tempo, což si myslím, že se mi podařilo. Pak jsem dal všechno do finiše, i když na Moldavana vedle mě se to nepodařilo. Myslím, že jsem ho v jednu chvíli stahoval, ale poslední stovku, kdy jsem byl hotovej, mi cuknul a nepovedlo se mi to.“
Když říkáte, že chcete natrénovat lepší finiš, jak na to?
„Natrénováno mám celkem dost, ale bude potřeba se soustředit na závěr tréninku. Většinou když trénuju s klukama měřený kilák a ujedu jim, posledních dvě stě metrů si třeba nedávám tolik záležet a je v tom nějaký ten detail, který by mi mohl pomoct v Riu.“
Kdyby takhle dopadl olympijský závod v Riu, asi byste se nezlobil, že?
„Vůbec ne! Vůbec ne! Medaile je můj sen. Jakákoliv by byla pecka.“
A vypovídá vám tenhle výsledek něco směrem k Riu?
„Asi ne. Spíš to vypovídá o tom, že jsem přes zimu neztratil kontakt se špičkou, což je pro mě hodně důležité.“
Těší vás to?
„Určitě. Byl bych rád, kdybych všem nakládal sto metrů, ale stojím nohama na zemi a vím, jak to chodí, není to jednoduché. Jsem spokojený.“