České hvězdy: Jak Fuksa vyměnil hokej za vodu

Jako malý si Martin Fuksa představoval, že jednou bude hrát hokej za New Jersey Devils v zámořské NHL. Jeden hokejový zápas však paradoxně rozhodl o tom, že svou touhu být nejlepší přenesl do rodinného sportu – rychlostní kanoistiky. Na singlkanoi Fuksa navazuje na dvojnásobného olympijského vítěze Martina Doktora. Má dvě stříbra z mistrovství světa z olympijské kilometrové trati, na začátku této sezony vyhrál závod Světového poháru na kilometru i dvoustovce. Je mistrem světa na pětistovce, na které taky čtyřikrát v řadě získal titul evropského šampiona.

Martin Fuksa má pro úspěchy skvělé rodinné zázemí. Jeho děda Josef trénuje rychlostní kanoisty v Nymburce už desítky let. Táta Petr získal jedenáct medailí z mistrovství světa a sedmdesát domácích titulů. Loděnice u Labe by nefungovala bez babičky Jany a kanoistice se věnovala i Fuksova maminka Lenka. Přesto Fuksa nejprve hrál hokej, i když k vodě chodil taky. Zlom přineslo tátovo vítězství na mistrovství světa 2006 na čtyřkanoi. „Byl to jediný závod, kterým jsem fakt žil. S klukama na tréninku jsme si vždycky vlezli do čtyřkanoe a kopali jsme ji jako oni do cíle a vykoupali jsme se stejně jako oni tenkrát v Szegedu. Byla to ohromná sranda. Parta u vody je úplně jiná než v hokeji nebo kdekoli jinde, všichni jsou kamarádi.“

Ještě chvíli dělil čas mezi oba sporty, ale poslední kapkou byl hokejový zápas, do kterého ho trenér nenasadil. Od té doby začal Fuksa místo hokejových videí studovat ta kanoistická. I díky tomu vyniká úžasnou technikou. Oblíbil si Němce Andrease Dittmera, trojnásobného olympijského vítěze. Kvůli kanoistice dokonce chodil za školu – aby mohl studovat videa a neunavil se na trénink. Ctižádost má v sobě, je precizní v tréninku, regeneraci i stravě. „Na kanoistice mám nejradši partu. A když je člověk dobrý, tak i úspěch. Stát na stupních vítězů a slyšet svou hymnu, to je nejlepší pocit sportovního života.“